koneckonců

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔnɛt͡skɔnt͡sʊː]

dělení

• ko-nec-kon-ců

varianty

• (zastarale) konec konců

částice

• modální

význam

1. má přípustkový význam; připouští něco
   • Ať si dělá, co chce, je mi to koneckonců jedno.
2. má omezující význam; omezuje něco
   • O to koneckonců jde.

synonyma

1. dohromady, v podstatě, celkem, vcelku, nakonec
2. konečně, ostatně, v podstatě, vlastně

překlady

1. vcelku

   • angličtina: finally
   • francouzština: finalement, en fin de compte
   • němčina: letztendlich
2. ostatně

   • angličtina: in fact
   • francouzština: enfin, au fait

související

• konec

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-08-10]. Heslo koneckonců.