konstitutivní

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔnstɪtʊtɪvɲiː]

dělení

• kon-sti-tu-tiv-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	konstitutivní	konstitutivní	konstitutivní	konstitutivní	konstitutivní	konstitutivní	konstitutivní	konstitutivní
genitiv	konstitutivního	konstitutivního	konstitutivní	konstitutivního	konstitutivních	konstitutivních	konstitutivních	konstitutivních
dativ	konstitutivnímu	konstitutivnímu	konstitutivní	konstitutivnímu	konstitutivním	konstitutivním	konstitutivním	konstitutivním
akuzativ	konstitutivního	konstitutivní	konstitutivní	konstitutivní	konstitutivní	konstitutivní	konstitutivní	konstitutivní
vokativ	konstitutivní	konstitutivní	konstitutivní	konstitutivní	konstitutivní	konstitutivní	konstitutivní	konstitutivní
lokál	konstitutivním	konstitutivním	konstitutivní	konstitutivním	konstitutivních	konstitutivních	konstitutivních	konstitutivních
instrumentál	konstitutivním	konstitutivním	konstitutivní	konstitutivním	konstitutivními	konstitutivními	konstitutivními	konstitutivními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	konstitutivní
komparativ	konstitutivnější
superlativ	nejkonstitutivnější

význam

1. ustavující
2. týkající se konstituce
3. (v právu) zakládající práva a povinnosti

synonyma

1. -
2. konstituční
3. právotvorný

antonyma

1. -
2. -
3. deklaratorní

související

• konstituce
• konstituovat