korunovat

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔrʊnɔvat]

dělení

• ko-ru-no-vat

sloveso

varianty

• (zastarale) korunovati

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	korunuji / korunuju	korunuješ	korunuje	korunujeme	korunujete	korunují / korunujou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	korunuj	korunujme	korunujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	korunoval	korunovala	korunovalo	korunovali	korunovaly	korunovala
trpné	korunován	korunována	korunováno	korunováni	korunovány	korunována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	korunuje	korunujíc	korunujíce
minulý	korunovav	korunovavši	korunovavše

význam

1. vkládat korunu na hlavu budoucího panovníka
   • Papež měl privilegium korunovat budoucího císaře.
2. (přeneseně) završit, dokončit

překlady

1. vkládat korunu na hlavu

   • angličtina: crown
   • francouzština: couronner
   • maďarština: megkoronáz
   • němčina: krönen
2. —

související

• korunování
• korunovace
• korunovaný