dokončit

čeština

výslovnost

• IPA: [dɔkɔnt͡ʃɪt]
•  dokončit^{? • info}

dělení

• do-kon-čit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

varianty

• (zastarale) dokončiti

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	dokončím	dokončíš	dokončí	dokončíme	dokončíte	dokončí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	dokonči	dokončeme	dokončete

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	dokončil	dokončila	dokončilo	dokončili	dokončily	dokončila
trpné	dokončen	dokončena	dokončeno	dokončeni	dokončeny	dokončena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	dokončiv	dokončivši	dokončivše

význam

1. provést všechny zbývající části
   • Vrátili se do práce, aby dokončili započaté dílo.

překlady

1. provést všechny zbývající části

   • angličtina: finish, complete, accomplish
   • francouzština: terminer, finir
   • italština: terminare, finire, compiere
   • maďarština: megszüntet, befejez
   • němčina: beenden
   • slovenština: dokončiť
   • srbština (cyrilice): завршити

synonyma

1. ukončit, skončit, dohotovit, dovršit, dodělat

antonyma

1. zahájit, načít

související

• končit
• skončit
• dokončení
• dokončený
• dokončovat

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-04-10]. Heslo dokončit.