rod střední v singuláru a plurálu
rod ženský v duálu
Substantivum
singulár
plurál
duál
nominativ
ucho
ucha
uši
genitiv
ucha
uch
uší
dativ
uchu
uchům
uším
akuzativ
ucho
ucha
uši
vokativ
ucho
ucha
uši
lokál
uchu
uchách
uších
instrumentál
uchem
uchy
ušima
Poznámky:
Pokud se hovoří o části těla (orgánu sluchu), místo množného čísla (plurálu) se používají tvary duálu (uši ). V přenesených významech se používají pravidelné tvary plurálu (ucha ).
Duálový tvar instrumentálu (7. pádu) mění koncovku shodných přívlastků v -ma : svýma bystrýma ušima , srovnej: hrnec s velkými uchy .
(místo plurálu duálové skloňování) orgán sluchu
Má bystré uši.
Poslouchal jsem hudbu tak nahlas, až mi začalo zvonit v uších.
(místo plurálu duálové skloňování) jeho vnější část , boltec
odstávající uši, svýma velkýma ušima
věc nebo její část připomínající ucho
ucho jehly, hrnec se dvěma uchy
(expresivně) mladý , nezkušený člověk
Petr je ještě takové mladé ucho.
—
—
—
podstatné jméno (1) Editovat
Substantivum
singulár
plurál
nominativ
ucho
uszy
genitiv
ucha
uszu
dativ
uchu
uszom
akuzativ
ucho
uszy
instrumentál
uchem
uszami
lokál
uchu
uszach
vokativ
ucho
uszy
ucho (orgán sluchu)
podstatné jméno (2) Editovat
Substantivum
singulár
plurál
nominativ
ucho
ucha
genitiv
ucha
uch
dativ
uchu
uchom
akuzativ
ucho
ucha
instrumentál
uchem
uchami
lokál
uchu
uchach
vokativ
ucho
ucha
ucho (otvor jehly, úchyt apod.)
Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-05-31]. Heslo ucho .
Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-05-31]. Heslo ucho .
Encyklopedický článek Ucho ve Wikipedii
Téma Ucho ve Wikicitátech