čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • ucho

podstatné jméno (1)

editovat
  • rod střední
  • v mn. č. ženské skloňování

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ ucho uši[1]
genitiv ucha uší
dativ uchu uším
akuzativ ucho uši
vokativ ucho uši
lokál uchu uších
instrumentál uchem ušima*

* Tento tvar instrumentálu (7. pádu) mění koncovku shodných přívlastků v -ma: svýma bystrýma ušima, srovnej: hrnec s velkými uchy.[2]

význam

editovat
  1. orgán sluchu
    • Má bystré uši.
    • Poslouchal jsem hudbu tak nahlas, až mi začalo zvonit v uších.
  2. jeho vnější část, boltec
    • odstávající uši
    • svýma velkýma ušima

překlady

editovat
  1. orgán sluchu
  2. boltec

související

editovat

slovní spojení

editovat

fráze a idiomy

editovat

podstatné jméno (2)

editovat
  • rod střední

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ ucho ucha
genitiv ucha uch
dativ uchu uchům
akuzativ ucho ucha
vokativ ucho ucha
lokál uchu uchách
instrumentál uchem uchy

význam

editovat
  1. věc nebo její část připomínající ucho
    • ucho jehly, hrnec se dvěma uchy
  2. (expresivně) mladý, nezkušený člověk
    • Petr je ještě takové mladé ucho – vlastně oba jsou ucha, i Jindřich.

překlady

editovat
  1. věc připomínající boltec

související

editovat

slovní spojení

editovat

polština

editovat

výslovnost

editovat

podstatné jméno (1)

editovat
  • rod střední

skloňování

editovat
Substantivum singulár plurál
nominativ ucho uszy
genitiv ucha uszu
dativ uchu uszom
akuzativ ucho uszy
instrumentál uchem uszami
lokál uchu uszach
vokativ ucho uszy

význam

editovat
  1. ucho (orgán sluchu)

související

editovat

podstatné jméno (2)

editovat
  • rod střední

skloňování

editovat
Substantivum singulár plurál
nominativ ucho ucha
genitiv ucha uch
dativ uchu uchom
akuzativ ucho ucha
instrumentál uchem uchami
lokál uchu uchach
vokativ ucho ucha

význam

editovat
  1. ucho (otvor jehly, úchyt apod.)

poznámky

editovat
  1. Poznámka: Množné skloňování v tabulce je jedním z pozůstatků duálu v češtině, toto původně duálové skloňování se ale dnes používá pro libovolné množné množství v tomto významu.
  2. U instrumentálu duálu se vždy používá koncovka -a, a to i v případě, že jde o zdrobněliny tohoto významu. Jestliže jsou tato podstatná jména rozvita přídavnými jmény, zájmeny či číslovkami, i ony budou zakončeny v tomto tvaru na -a. [ Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-05-04]. Kapitola Číslo podstatných jmen (dvoje housle, hromady listí). ]

externí odkazy

editovat
  •   Článek Ucho ve Wikipedii
  •   Téma Ucho ve Wikicitátech