čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • krev

etymologie

editovat

Všeslovanské, například staroslověnské кръвь, polské krew, ruské кровь, ukrajinské кров, slovinské kri, slovenské krv, běloruské кроў, bulharské кръв ad. Vychází z praslovanského *kry/*krъvь téhož významu, které je z indoevropského *krū-/*kreu- (krev, syrové maso). Z indoevropského základu se vyvinulo i litevské kraujas, staropruské krawian, středoirské crú, latinské cruor, vše s významem krev, dále řecké κρέας s významem maso a avestské xrū- a staroindické kravíš- s významem syrové maso.[2]

varianty

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský''
  • látkové

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ krev krve
genitiv krve krví
dativ krvi krvím
akuzativ krev krve
vokativ krvi krve
lokál krvi krvích
instrumentál krví krvemi

význam

editovat
  1. tekutina sloužící k rozvádění látek v tělech vyšších živočichů
    • Okysličená krev z plic se žílami vrací k srdci.
    • Smlouva s ďáblem byla často psána, jak se tvrdilo, krví; někdy krev kapala do ohně, v němž hořely kosti mrtvých.[4]
  2. povaha, temperament
    • V žilách mu koluje divoká krev předků.
  3. rod, pokrevní příbuzenstvo
    • Nezradím svou krev!

překlady

editovat
  1. tělní tekutina

související

editovat

slovní spojení

editovat

fráze a idiomy

editovat

přísloví

editovat

externí odkazy

editovat
  •   Článek Krev ve Wikipedii
  •   Téma Krev ve Wikicitátech

poznámky

editovat
  1. Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „krev“, s. 430, 431.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „krev“, s. 324.
  3. Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „krev“, s. 197, 198, 201.
  4. KOČÍ, Josef. Čerodějnické procesy. Praha : Horizont, nakladatelství Socialistické akademie ČSR, 1973. 176 s. ISBN 40-038-73. Kapitola Ďábel a jeho moc, s. 10.