češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • krev

etymologieEditovat

Všeslovanské, například staroslověnské кръвь, polské krew, ruské кровь, ukrajinské кров, slovinské kri, slovenské krv, běloruské кроў, bulharské кръв ad. Vychází z praslovanského *kry/*krъvь téhož významu, které je z indoevropského *krū-/*kreu- (krev, syrové maso). Z indoevropského základu se vyvinulo i litevské kraujas, staropruské krawian, středoirské crú, latinské cruor, vše s významem krev, dále řecké κρέας s významem maso a avestské xrū- a staroindické kravíš- s významem syrové maso.[1]

podstatné jménoEditovat

  • rod ženský

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ krev krve
genitiv krve krví
dativ krvi krvím
akuzativ krev krve
vokativ krvi krve
lokál krvi krvích
instrumentál krví krvemi

významEditovat

  1. tekutina sloužící k rozvádění látek v tělech vyšších živočichů
    • Okysličená krev z plic se žílami vrací k srdci.
    • Smlouva s ďáblem byla často psána, jak se tvrdilo, krví; někdy krev kapala do ohně, v němž hořely kosti mrtvých.[2]
  2. povaha, temperament
    • V žilách mu koluje divoká krev předků.
  3. rod, pokrevní příbuzenstvo
    • Nezradím svou krev!

překladyEditovat

  1. tělní tekutina

souvisejícíEditovat

slovní spojeníEditovat

fráze a idiomyEditovat

příslovíEditovat

externí odkazyEditovat

  •   Encyklopedický článek Krev ve Wikipedii
  •   Téma Krev ve Wikicitátech

poznámkyEditovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „krev“, s. 324.
  2. KOČÍ, Josef. Čerodějnické procesy. Praha : Horizont, nakladatelství Socialistické akademie ČSR, 1973. 176 s. ISBN 40-038-73. Kapitola Ďábel a jeho moc, s. 10.