krev
čeština
editovatvýslovnost
editovatdělení
editovat- krev
etymologie
editovatVšeslovanské, například staroslověnské кръвь, polské krew, ruské кровь, ukrajinské кров, slovinské kri, slovenské krv, běloruské кроў, bulharské кръв ad. Vychází z praslovanského *kry/*krъvь téhož významu, které je z indoevropského *krū-/*kreu- (krev, syrové maso). Z indoevropského základu se vyvinulo i litevské kraujas, staropruské krawian, středoirské crú, latinské cruor, vše s významem krev, dále řecké κρέας s významem maso a avestské xrū- a staroindické kravíš- s významem syrové maso.[2]
varianty
editovatpodstatné jméno
editovat- rod ženský''
- látkové
skloňování
editovatvýznam
editovat- tekutina sloužící k rozvádění látek v tělech vyšších živočichů
- Okysličená krev z plic se žílami vrací k srdci.
- Smlouva s ďáblem byla často psána, jak se tvrdilo, krví; někdy krev kapala do ohně, v němž hořely kosti mrtvých.[4]
- povaha, temperament
- V žilách mu koluje divoká krev předků.
- rod, pokrevní příbuzenstvo
- Nezradím svou krev!
překlady
editovat- tělní tekutina
- albánština: gjaku
- angličtina: blood
- běloruština: кроў ž
- bulharština: кръв ž
- čínština: 血, 血液
- dánština: blod
- esperanto: sango
- estonština: veri
- finština: veri
- francouzština: sang m
- gruzínština: სისხლი
- hebrejština: דָּם m
- islandština: blóð
- italština: sangue m
- japonština: 血, 血液
- korejština: 피
- latina: (v těle) sanguis m, (prolitá) cruor m
- litevština: kraujas m
- lotyština: asinis ž pomn.
- maďarština: vér
- mongolština: цус
- němčina: Blut s
- nizozemština: bloed
- polština: krew ž
- romština: rat m
- ruština: кровь ž
- řečtina: αίμα s
- slovenština: krv ž
- slovinština: kri ž
- starořečtina: αἷμα s
- staroslověnština: кръвь ž
- španělština: sangre m
- turečtina: kan
- ukrajinština: кров ž
- žemaitština: kraus m
- —
- —
související
editovatslovní spojení
editovatfráze a idiomy
editovatpřísloví
editovatexterní odkazy
editovatpoznámky
editovat- ↑ Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „krev“, s. 430, 431.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „krev“, s. 324.
- ↑ Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „krev“, s. 197, 198, 201.
- ↑ KOČÍ, Josef. Čerodějnické procesy. Praha : Horizont, nakladatelství Socialistické akademie ČSR, 1973. 176 s. ISBN 40-038-73. Kapitola Ďábel a jeho moc, s. 10.