Jaruzelského zastánci dnes jeho vládu hájí tím, že jinak by do reformního Polska vtrhla „bratrská pomoc“ stejně jako v roce 1968 do Československa, a že při polské národní povaze by z toho nebyla jen dusivá normalizace jako u nás, ale plnokrevná válka proti zbytku Varšavské smlouvy, která by měla daleko více obětí. Země už za sebou měla jednu téměř totální destrukci (za druhé světové války), a nepotřebovala během pouhých pětatřiceti let zažít znovu totéž.[1]