krupobití

čeština

výslovnost

• IPA: [krʊpɔbɪciː]

dělení

• kru-po-bi-tí

etymologie

Ze substantiva kroupa a verbálního substantiva bití. Kroupy při dopadu bijí o zem.

podstatné jméno

• rod střední
• verbální substantivum

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	krupobití	krupobití
genitiv	krupobití	krupobití
dativ	krupobití	krupobitím
akuzativ	krupobití	krupobití
vokativ	krupobití	krupobití
lokál	krupobití	krupobitích
instrumentál	krupobitím	krupobitími

význam

1. padání vody z nebe v podobě krup, případně i s deštěm
   • Když pak byli tak daleko před paní a před ostatními, že jedva je viděli, stalo se, že po mnohém hřímání náhle strhlo se hrubé krupobití, před nímž paní se svými společnicemi utekla se do selského stavení.
2. (přeneseně) příval
   • Prohrané bitvy a křivd krupobití a výsad roztrhané pergamény jsou cetkou těm, jichž vůle vyzbrojeny života silou, jejíž klokot cítí.

synonyma

1. padání krup
2. záplava, kopa, proud, hromada, fůra, kopec, hora, moře, halda, spousta, přehršel, přemnoho

související

• krupobitní
• krupobitný