čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • lá-mat

etymologie

editovat

Sloveso opětovací a konativní, vytvořené principem kmenostupu - stupněm dlouženým k jednorázovému lomit(i).[1]

sloveso

editovat
  • nedokonavé
  • přechodné

varianty

editovat

časování

editovat
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas lámu lámeš láme lámeme lámete lámou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
lámej / lam lámejme / lamme lámejte / lamte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné lámal lámala lámalo lámali lámaly lámala
trpné lámán lámána lámáno lámáni lámány lámána
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný lámaje lámajíc lámajíce

význam

editovat
  1. rozdělovat na dvě či více částí přílišným ohýbáním
    • A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.[2]
    • Každá těžká nemoc netoliko že zachvátí jeden úd, jedno ústrojí, ale i celé tělo oslabí, vyčerpá, vyssaje. Dnes člověk by skály lámal, a zítra by ho větřík povalil.[3]

překlady

editovat
  1. rozdělovat na více částí

synonyma

editovat
  1. rozlamovat, odlamovat

související

editovat

slovní spojení

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „lomit“, s. 331.
  2. Evangelium sv. Marka v kralickém překladu
  3. Milan Jovanović-Batut: Abeceda zdraví a nemoci/Abeceda nemoci/VI. Po nemoci v překladu Karla Bulíře