pád \ číslo
jednotné
množné
nominativ
lavičník
lavičníky
genitiv
lavičníku
lavičníků
dativ
lavičníku
lavičníkům
akuzativ
lavičník
lavičníky
vokativ
lavičníku
lavičníky
lokál
lavičníku
lavičnících
instrumentál
lavičníkem
lavičníky
zvláštní hřeb s otvorem v hlavě
Zvláštním druhem je tzv. lavičník, neboli „ponkajzna“, který má patku a terč s otvorem pro hřebík nebo šroub. [ 1] (nářečně) hadr [ 2] Jak poznala svého pána, hned se s hrozným křikem na pochopy obořila mokrým lavičníkem. [ 3] —
ponkajzna [ 4] —
pád \ číslo
jednotné
množné
nominativ
lavičník
lavičníci
genitiv
lavičníka
lavičníků
dativ
lavičníku / lavičníkovi
lavičníkům
akuzativ
lavičníka
lavičníky
vokativ
lavičníku
lavičníci
lokál
lavičníku / lavičníkovi
lavičnících
instrumentál
lavičníkem
lavičníky
(zastarale) výrobce lavic [ 5] [ 6]
↑ ŠEFCŮ, Ondřej; ŠTUMPA, Bohumil. 100 osvědčených stavebních detailů : tradice z pohledu dneška . Praha : Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3114-8 . ↑ HABALOVÁ, Renata. Regionálně příznakové prvky v běžné mluvě na Chrudimsku . Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, 2011. Diplomová práce. Dostupné online. ↑ Karel Havlíček Borovský: Křest svatého Vladimíra
↑ 4,0 4,1 HOLUB, Zbyněk. O přejímání slov aneb Přejímky z němčiny v jazyce regionu I. . rozhlas.cz, 2004-04-16, [cit. 2012-07-17]. Dostupné online. ↑ Slovník spisovného jazyka českého Ústav pro jazyk český , 1960–1971, [cit. 2014-01-02]. Heslo lavičník . ↑ GEBAUER, Jan . Slovník staročeský . Praha : Academia / Ústav pro jazyk český, rev. 2013-12-19, [cit. 2014-01-02]. Kapitola lavičník .
