zvláštní

čeština

výslovnost

• IPA: [zvlaːʃtɲiː]
•  zvláštní^{? • info}

dělení

• zvlášt-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	zvláštní	zvláštní	zvláštní	zvláštní	zvláštní	zvláštní	zvláštní	zvláštní
genitiv	zvláštního	zvláštního	zvláštní	zvláštního	zvláštních	zvláštních	zvláštních	zvláštních
dativ	zvláštnímu	zvláštnímu	zvláštní	zvláštnímu	zvláštním	zvláštním	zvláštním	zvláštním
akuzativ	zvláštního	zvláštní	zvláštní	zvláštní	zvláštní	zvláštní	zvláštní	zvláštní
vokativ	zvláštní	zvláštní	zvláštní	zvláštní	zvláštní	zvláštní	zvláštní	zvláštní
lokál	zvláštním	zvláštním	zvláštní	zvláštním	zvláštních	zvláštních	zvláštních	zvláštních
instrumentál	zvláštním	zvláštním	zvláštní	zvláštním	zvláštními	zvláštními	zvláštními	zvláštními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	zvláštní
komparativ	zvláštnější
superlativ	nejzvláštnější

význam

1. mající zřídka se vyskytující vlastnosti
   • Můj soused je zvláštní člověk; za každého počasí chodí s deštníkem.
2. zřízený k výjimečnému účelu
   • Dráhy kvůli zítřejšímu sportovnímu zápasu vypraví několik zvláštních vlakových spojů.

překlady

1. mající řídké vlastnosti

   • angličtina: peculiar, strange, weird
   • francouzština: particulier
   • italština: strano
   • latina: singularis, specialis
   • němčina: seltsam, sonderbar
   • polština: dziwny
   • ruština: странный
   • slovenština: zvláštny
   • ukrajinština: дивний
2. —

synonyma

1. výjimečný, nenormální, neobvyklý, neobyčejný, nestandardní, podivný, netradiční
2. speciální

antonyma

1. obvyklý, běžný, standardní, všední, obyčejný, normální, tradiční
2. obvyklý, pravidelný

související

• zvláštnost
• zvlášť
• zvláště

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-01-17]. Heslo zvláštní.