finština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈlinːɑ]

dělení editovat

  • lin-na

etymologie editovat

Ačkoliv rekonstruovaná varianta je neznámá, slovo má své ekvivalenty ve všech příbuzných jazycích, srov. karelské linna, estonské linn, vepské l'idn, votské lidna a livonské nīn. Mnohé z nich mají místo finského významu „hrad“ význam „město“ (např. estonština a votština), u některých se vyskytují oba významy (např. karelština). V minulosti totiž byla města obvykle opevněna a ohrazena kamennou zdí.[1]

podstatné jméno editovat

skloňování editovat

skloňování podle vzoru kala
Substantivum singulár plurál
nominativ linna linnat
genitiv linnan linnojen
(linnain)
akuzativ linnan
linna
linnat
partitiv linnaa linnoja
essiv linnana linnoina
translativ linnaksi linnoiksi
inessiv linnassa linnoissa
elativ linnasta linnoista
illativ linnaan linnoihin
adessiv linnalla linnoilla
ablativ linnalta linnoilta
allativ linnalle linnoille
abessiv linnatta linnoitta
komitativ linnoine
instruktiv linnoin

význam editovat

  1. hrad
  2. palác, zámek
  3. vězení

související editovat

karelština editovat

dělení editovat

  • lin-na

etymologie editovat

Ačkoliv rekonstruovaná varianta je neznámá, slovo má své ekvivalenty ve všech příbuzných jazycích, srov. finské linna, estonské linn, vepské l'idn, votské lidna a livonské nīn. Mnohé z nich mají buď význam „hrad“ (např. finština), nebo význam „město“ (např. estonština a votština), u některých se vyskytují oba významy (např. karelština). V minulosti totiž byla města obvykle opevněna a ohrazena kamennou zdí.[1]

podstatné jméno editovat

význam editovat

  1. hrad[2]
  2. město[2]

související editovat

poznámky editovat

  1. 1,0 1,1 HÄKKINEN, Kaisa. Nykysuomen etymologinen sanakirja. Juva : WSOY, 2004. ISBN 978-951-27108-7. Heslo „linna“, s. 612.
  2. 2,0 2,1 TORIKKA, Marja. Karjalan kielen sanakirja. Helsinky : Kotimaisten kielten keskus, 2009-10-15, rev. 2010-09-07, [cit. 2013-06-08]. Kapitola linna. Dostupné online. ISBN 978-952-5446-70-8. (finsky)