marný
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈmarniː]
dělení
editovat- mar-ný
přídavné jméno
editovat- tvrdé
skloňování
editovatčíslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | marný | marný | marná | marné | marní | marné | marné | marná |
genitiv | marného | marného | marné | marného | marných | marných | marných | marných |
dativ | marnému | marnému | marné | marnému | marným | marným | marným | marným |
akuzativ | marného | marný | marnou | marné | marné | marné | marné | marná |
vokativ | marný | marný | marná | marné | marní | marné | marné | marná |
lokál | marném | marném | marné | marném | marných | marných | marných | marných |
instrumentál | marným | marným | marnou | marným | marnými | marnými | marnými | marnými |
stupňování
editovatstupeň | tvar |
---|---|
pozitiv | marný |
komparativ | marnější |
superlativ | nejmarnější |
význam
editovat- který neposkytuje naději na dovršení, dosažení; o nějž je zbytečné se pokoušet či snažit
- Tvá touha je marná, tvá láska je marná, marný je tvůj sen![1]
- (zastarale) který nachází nezdravé zalíbení v sobě samém; marnivý
- Popelka nebyla sice marná, ale ten skvostný oblek ji přece tak mocně lákal, že se konečně do něho ustrojit musela.[2]