melancholik

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈmɛlanxɔlɪk]

dělení

• me-lan-cho-lik

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	melancholik	melancholici/melancholikové
genitiv	melancholika	melancholiků
dativ	melancholiku/melancholikovi	melancholikům
akuzativ	melancholika	melancholiky
vokativ	melancholiku	melancholici/melancholikové
lokál	melancholiku/melancholikovi	melancholicích/melancholikách
instrumentál	melancholikem	melancholiky

význam

1. druh temperamentu člověka představující introvertní a psychicky labilní osobu
   • Melancholik sahá si na život i za normálních poměrů společenských, počestný muž a zdravý dosud končí sebevraždou, když nešťastnými okolnostmi i jmění i čest ztratil.

překlady

1. druh temperamentu

   • angličtina: melancholiac
   • francouzština: mélancolique m
   • němčina: Melancholiker m
   • polština: melancholik m
   • slovenština: melancholik m

související

• melancholička

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2022-03-22]. Heslo melancholik.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2022-03-22]. Heslo melancholik.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2022-03-22]. Heslo melancholik.

externí odkazy

• Článek Melancholik ve Wikipedii
• Téma Melancholik ve Wikicitátech