melancholik
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈmɛlanxɔlɪk]
dělení editovat
- me-lan-cho-lik
podstatné jméno editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | melancholik | melancholici/melancholikové |
| genitiv | melancholika | melancholiků |
| dativ | melancholiku/melancholikovi | melancholikům |
| akuzativ | melancholika | melancholiky |
| vokativ | melancholiku | melancholici/melancholikové |
| lokál | melancholiku/melancholikovi | melancholicích/melancholikách |
| instrumentál | melancholikem | melancholiky |
význam editovat
- druh temperamentu člověka představující introvertní a psychicky labilní osobu
- Melancholik sahá si na život i za normálních poměrů společenských, počestný muž a zdravý dosud končí sebevraždou, když nešťastnými okolnostmi i jmění i čest ztratil.[1]
překlady editovat
- druh temperamentu
- angličtina: melancholiac
- francouzština: mélancolique m
- němčina: Melancholiker m
- polština: melancholik m
- slovenština: melancholik m
související editovat
poznámky editovat
- ↑ Antonín Heveroch: O podivínech a lidech nápadných
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2022-03-22]. Heslo melancholik.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2022-03-22]. Heslo melancholik.
- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2022-03-22]. Heslo melancholik.
externí odkazy editovat
Článek Melancholik ve Wikipedii
Téma Melancholik ve Wikicitátech
