mořit
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [mɔr̝ɪt]
dělení
editovat- mo-řit
etymologie
editovat- Všeslovanské. – Polské morzyć, ruské морить , srbochorv. moriti. Praslovanské *moriti je kauzativum k *merti (mřít), má tedy význam 'způsobovat mření, umírání', ke střídě samohlásky srovn. mor. Podobné útvary jsou litevské marìnti téhož významu a sanskrtské māráyati 'moří'. Dále viz smrt, mařit, můra.
- Kromě češtiny již jen slovenské moriť, ruské морить téhož významu. Praslovanské *moriti souvisí střídáním samohlásek s *marati 'špinit' (polsky marać, ruským марать téhož významu), příbuzné je asi řecké μορύσσω (moryssó) 'špiním, černím' a snad i litevské moraĩ (pl.) 'plíseň' z indoevropského *mer-/ *mor- 'černit, špinit; špinavá skvrna'. Srovnej i s heslem mourovatý.[1]
sloveso
editovat- tranzitivní
- nedokonavé
časování
editovatosoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
přítomný čas | mořím | moříš | moří | moříme | moříte | moří |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
moř | mořme | mořte |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
činné | mořil | mořila | mořilo | mořili | mořily | mořila |
trpné | mořen | mořena | mořeno | mořeni | mořeny | mořena |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
přítomný | moře | moříc | moříce |
význam
editovat- hubit, trápit
- Mořila dítě v kočárku.
- (ve finančnictví) splácet částečně dluh
- nechávat (látku) nasáknout kapalinou z důvodu ochrany
překlady
editovat- —
- impregnovat
- francouzština: enduire
synonyma
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „mořit“, s. 390.