náčiní

čeština

výslovnost

• IPA: [naːt͡ʃɪɲiː]

dělení

• ná-či-ní

podstatné jméno

• rod střední
• hromadné

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	náčiní	—
genitiv	náčiní	—
dativ	náčiní	—
akuzativ	náčiní	—
vokativ	náčiní	—
lokál	náčiní	—
instrumentál	náčiním	—

význam

1. jednoduchá pomůcka, určená ke specifickému účelu

překlady

1. pomůcka

   • angličtina: tool
   • francouzština: ustensile m
   • latina: supellex s
   • němčina: Werkzeug s
   • polština: przyrząd m
   • řečtina: εργαλείο s
   • slovenština: náčinie s
   • ukrajinština: начиння (načynnia) s

synonyma

1. prostředek, potřeba

související

• činit

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2012-06-15]. Heslo náčiní.