čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • ná-bo-žen-ství

podstatné jméno

editovat
  • rod střední

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ náboženství náboženství
genitiv náboženství náboženství
dativ náboženství náboženstvím
akuzativ náboženství náboženství
vokativ náboženství náboženství
lokál náboženství náboženstvích
instrumentál náboženstvím náboženstvími

význam

editovat
  1. vztah ke skutečnosti, která přesahuje oblast dostupnou smyslovému vnímání a rozumovému poznání; bývá projevován vírou, obřady nebo jím motivovaným mravním životem
  2. konkrétní ucelená soustava vyplývající z tohoto vztahu a z vycházející praxe
  3. výuka náboženství (1), zpravidla křesťanského
    • V novém prostředí se Toufar rychle zabydlel a cítil se dobře. Jeho hlavní pracovní náplní bylo vyučování náboženství v několika školách (např. v roce 1940 22 hodin týdně), vyřizování agendy farního úřadu a sloužení bohoslužeb.

překlady

editovat
  1. vztah
  2. vztah
  3. výuka

synonyma

editovat
  1. doktrína, učení, (částečně) vyznání, konfese
  2. katechismus

související

editovat

externí odkazy

editovat