čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • ná-bo-žen-ství

podstatné jméno editovat

  • rod střední

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ náboženství náboženství
genitiv náboženství náboženství
dativ náboženství náboženstvím
akuzativ náboženství náboženství
vokativ náboženství náboženství
lokál náboženství náboženstvích
instrumentál náboženstvím náboženstvími

význam editovat

  1. vztah ke skutečnosti, která přesahuje oblast dostupnou smyslovému vnímání a rozumovému poznání; bývá projevován vírou, obřady nebo jím motivovaným mravním životem
  2. konkrétní ucelená soustava vyplývající z tohoto vztahu a z vycházející praxe
  3. výuka náboženství (1), zpravidla křesťanského
    • V novém prostředí se Toufar rychle zabydlel a cítil se dobře. Jeho hlavní pracovní náplní bylo vyučování náboženství v několika školách (např. v roce 1940 22 hodin týdně), vyřizování agendy farního úřadu a sloužení bohoslužeb.

překlady editovat

  1. vztah
  2. vztah
  3. výuka

synonyma editovat

  1. doktrína, učení, (částečně) vyznání, konfese
  2. katechismus

související editovat

externí odkazy editovat