narážet

čeština

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	narážím	narážíš	naráží	narážíme	narážíte	narážejí / naráží

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	narážej	narážejme	narážejte

Přechodníky
rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	narážeje	narážejíc	narážejíce

(narážet na + akuzativ) nepřímo zmiňovat (tak, aby se adresát sdělení dovtípil souvislostí)
- Nevím, nač tímhle narážíte — mohla byste se, prosím, vyjádřit jasněji?
(řidčeji, okazionalismus) (narážet na + akuzativ) bez předchozího úmyslu se setkávat, potkávat, všímat si
uskutečňovat nárazy
(tranzitivní) uvolněním zátky otevírat (nádobu na nápoje, zvláště alkoholické)
(narážet na + akuzativ) zabodávat ostrý úzký předmět
- narážet na kůl
(narážet na + akuzativ) (absolutně) (přeneseně) setkávat se s neočekávaným výrazným odporem
- Poté co pravicově oportunistické a protisocialistické síly začaly u nás otevřeně útočit na základní principy strany a socialismu a jejich rozkladné počínání přestalo narážet na aktivní odpor, mohla i vnější imperialistická aktivita přejít k prudkému nástupu.^[1]

nepřímo zmiňovat
- angličtina: hint, allude
- francouzština: sous-entendre
- latina: alludere
- ruština: намекать на
- slovenština: narážať
potkávat
- angličtina: run accross, stumble; bump into
- francouzština: croiser
- němčina: stoßen
- slovenština: narážať
uskutečňovat nárazy
- angličtina: bump, hit, impinge
- francouzština: heurter, taper, cogner, buter
- latina: laedere
- němčina: anstoßen, aufprallen
- slovenština: narážať
otevírat nádobu
- angličtina: tap
zabodávat ostrý předmět
setkávat se s odporem
- angličtina: clash with; face

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2020-10-19]. Heslo narážet.