nekřtěňátko

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈnɛkr̝̊cɛɲaːtkɔ]

dělení

• ne-křtě-ňát-ko

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	nekřtěňátko	nekřtěňátka
genitiv	nekřtěňátka	nekřtěňátek
dativ	nekřtěňátku	nekřtěňátkům
akuzativ	nekřtěňátko	nekřtěňátka
vokativ	nekřtěňátko	nekřtěňátka
lokál	nekřtěňátku	nekřtěňátkách
instrumentál	nekřtěňátkem	nekřtěňátky

význam

1. nepokřtěné dítě
   • „Nezemřeš, mé robě, nekřtěňátko. Jménem Boha otce, synu prvý, tebe křtí tvůj otec vlastní krví.“
2. potracené dítě
   • V rozbité kašně, na jejímž roubení jistě sedával Maupassantův Horla, se válely cáry umrlčích rubášů, a pahorky zarostlé blínem nemohly být ničím jiným než rovy nekřtěňátek zakopaných tu za měsíční noci šíleným návladním Villefortem.

související

• pokřtít
• křtít
• křest
• nekřtěný