čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈnɛkr̝̊cɛɲaːtkɔ]

dělení editovat

  • ne-křtě-ňát-ko

podstatné jméno editovat

  • rod střední

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ nekřtěňátko nekřtěňátka
genitiv nekřtěňátka nekřtěňátek
dativ nekřtěňátku nekřtěňátkům
akuzativ nekřtěňátko nekřtěňátka
vokativ nekřtěňátko nekřtěňátka
lokál nekřtěňátku nekřtěňátkách
instrumentál nekřtěňátkem nekřtěňátky

význam editovat

  1. nepokřtěné dítě
    • „Nezemřeš, mé robě, nekřtěňátko. Jménem Boha otce, synu prvý, tebe křtí tvůj otec vlastní krví.“[1]
  2. potracené dítě
    • V rozbité kašně, na jejímž roubení jistě sedával Maupassantův Horla, se válely cáry umrlčích rubášů, a pahorky zarostlé blínem nemohly být ničím jiným než rovy nekřtěňátek zakopaných tu za měsíční noci šíleným návladním Villefortem.[2]

související editovat

poznámky editovat

  1. Josef Václav Sládek: V zimním slunci, báseň Tkadlecká ballada
  2. Jaroslav Velinský: Hranice pomsty, Grada, Praha 1999 - citováno dle Korpus.cz