oběšenec
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [objɛʃɛnɛt͡s]
dělení
editovat- obě-še-nec
podstatné jméno
editovat- rod mužský životný
skloňování
editovat| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | oběšenec | oběšenci |
| genitiv | oběšence | oběšenců |
| dativ | oběšenci / oběšencovi | oběšencům |
| akuzativ | oběšence | oběšence |
| vokativ | oběšenče | oběšenci |
| lokál | oběšenci / oběšencovi | oběšencích |
| instrumentál | oběšencem | oběšenci |
význam
editovat- oběšený; muž, který byl popraven či spáchal sebevraždu oběšením a dosud visí nebo je nedávno sňatý
- Jednoho jitra byl v slavutské modlitebně nalezen oběšenec. Byl to jakýsi Lejzr, opilec nechvalně známý, zaměstnanec tiskárny.[1]
- V obličeji oběšence sedělo sta a sta much… Již silně zaváněl… Ale když jsem poodešel a zmizel mi s očí příšerný zjev oběšence, domohla se komika té události svého práva.[2]
překlady
editovat- popravený provazem
- angličtina: the hanged man
- francouzština: pendu m
- italština: impiccato m
- němčina: Erhängte m
- ruština: повешенный
- řečtina: κρεμασμένος m
- španělština: ahorcado m
synonyma
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- ↑ LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 234.
- ↑ Ladislav Stroupežnický: Piják Přeslička a Vojta Brabenečkář
Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-03-17]. Heslo oběšenec.