češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ɔkɔlnɔst]

děleníEditovat

  • okol-nost

podstatné jménoEditovat

  • rod ženský
  • abstraktum

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ okolnost okolnosti
genitiv okolnosti okolností
dativ okolnosti okolnostem
akuzativ okolnost okolnosti
vokativ okolnosti okolnosti
lokál okolnosti okolnostech
instrumentál okolností okolnostmi

významEditovat

  1. vztahová jednotlivost, která doprovází či nějakým způsobem ovlivňuje určitý děj, situaci, apod.

překladyEditovat

  1. jednotlivost doprovázející situaci či děj

synonymaEditovat

  1. faktor, podmínka, (archaicky, žertovně) okolostojíčnost

souvisejícíEditovat

slovní spojeníEditovat