omerta

čeština

výslovnost

IPA: [ˈʔɔmɛrta]

dělení

omer-ta

etymologie

Výpůjčka z italského omertà; jihoitalské místní formy umiltà („pokora“), z latinského humilitās z humilis („skromný“) z humus („půda“, „země“).

podstatné jméno

rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	omerta	omerty
genitiv	omerty	omert
dativ	omertě	omertám
akuzativ	omertu	omerty
vokativ	omerto	omerty
lokál	omertě	omertách
instrumentál	omertou	omertami

význam

povinnost mlčenlivosti v mafii

poznámky

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2018-01-09]. Heslo omerta.

externí odkazy

Článek Omerta ve Wikipedii