humus
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ɦʊmʊs]
homofony
editovatdělení
editovat- hu-mus
etymologie
editovatZ latiny humus – půda.
podstatné jméno
editovat- rod mužský neživotný
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | humus | humusy |
genitiv | humusu | humusů |
dativ | humusu | humusům |
akuzativ | humus | humusy |
vokativ | humuse | humusy |
lokál | humusu | humusech |
instrumentál | humusem | humusy |
význam
editovat- nejúrodnější druh půdy, který vzniká rozkladem zbytků rostlin a živočichů (i jiných živých organizmů)
- (hovorově) něco hnusného
- Ten novej film je pěknej humus.
překlady
editovat- druh půdy
- angličtina: humus
- arabština: دبال
- arménština: հումուս
- asámština: হিউমাছ
- běloruština: гумус m
- bulharština: гумус m
- čínština: 腐殖質, 腐殖质
- dánština: humus
- esperanto: humo
- finština: humus
- francouzština: humus m
- gruzínština: ჰუმუსი
- hebrejština: הוּמוּס
- hindština: धरण
- italština: humus m
- japonština: 腐植土
- kannadština: ಹೊಳೆಮಣ್ಣು
- katalánština: humus m
- kazaština: гумус
- korejština: 부식질
- latina: humus
- litevština: humusas m
- lotyština: humuss m
- maďarština: humusz
- maorština: paraumu
- mongolština: гумус
- němčina: Humus m
- polština: humus m
- portugalština: húmus, humo
- rumunština: humus s
- ruština: гумус m, перегной m
- řečtina: χούμος m
- slovenština: humus m
- španělština: humus m
- švédština: humus c
- tatarština: гумус
- thajština: ฮิวมัส
- ukrajinština: гумус m
- vietnamština: mùn
- něco hnusného
- litevština: mėšlas m
související
editovatlatina
editovatvarianty
editovatpodstatné jméno
editovat- rod ženský (femininum)
- 2. deklinace (o-kmeny)
skloňování
editovatSubstantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | humus | humī |
genitiv | humī | humōrum |
dativ | humō | humīs |
akuzativ | humum | humōs |
vokativ | hume | humī |
ablativ | humō | humīs |
význam
editovatsouvisející
editovatexterní odkazy
editovat- Článek Humus ve Wikipedii