pokora

Možná hledáte pokorą.

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔkɔra]

dělení

• po-ko-ra

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	pokora	pokory
genitiv	pokory	pokor
dativ	pokoře	pokorám
akuzativ	pokoru	pokory
vokativ	pokoro	pokory
lokál	pokoře	pokorách
instrumentál	pokorou	pokorami

význam

1. kladná mravní vlastnost (ctnost), jejímž hlavním obsahem je střízlivé (neponížené, ale též nepovyšující se) nahlížení sebe sama, a to zejména na základě uvědomění si vlastních nedokonalostí a chyb

překlady

1. • angličtina: humility
   • esperanto: humileco
   • francouzština: humilité ž
   • hebrejština: שִׁפְלוּת
   • italština: umiltà ž
   • latina: humilitas
   • maďarština: alázat
   • němčina: Demut ž
   • polština: pokora ž
   • portugalština: humildade
   • rumunština: umilitate ž
   • slovenština: pokora ž

synonyma

1. poníženost, skromnost

antonyma

1. pýcha, namyšlenost, nafoukanost, nadřazenost

související

• pokorný
• pokorně
• pokořit

slovní spojení

• falešná pokora

polština

výslovnost

• IPA: [pɔˈkɔra]
•  pokora^{? • info}

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	pokora	—
genitiv	pokory	—
dativ	pokorze	—
akuzativ	pokorę	—
instrumentál	pokorą	—
lokál	pokorze	—
vokativ	pokoro	—

význam

1. pokora

související

• pokorny
• pokornie

externí odkazy

• Článek Pokora ve Wikipedii