panovačnost

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpanɔvat͡ʃnɔst]

etymologie

Z panovačný a -ost.

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. sklon k prosazování své vůle či názorů na úkor ostatních; vlastnost někoho, kdo je panovačný

překlady

1. • angličtina: imperiousness, domineeringness
   • italština: sete di potere ž
   • němčina: Herrschsucht ž
   • ruština: повелительность ž

synonyma

1. despotičnost, autoritativnost, pánovitost

související

• panovačně
• panovačný
• panovat

poznámky

• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957. Heslo panovačnost.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo panovačnost.
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2019-01-11]. Heslo panovačnost.