Ze starořeckého παιδαγωγός (paidagōgos).
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
pedagog
|
pedagogové
|
genitiv
|
pedagoga
|
pedagogů
|
dativ
|
pedagogu / pedagogovi
|
pedagogům
|
akuzativ
|
pedagoga
|
pedagogy
|
vokativ
|
pedagogu
|
pedagogové
|
lokál
|
pedagogu / pedagogovi
|
pedagozích
|
instrumentál
|
pedagogem
|
pedagogy
|
- člověk, jenž někoho systematicky učí, zejména ve škole
- Jeho otec pracuje jako pedagog na gymnáziu.
- učitel, vyučující
Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
pedagog
|
pedagodzy
|
genitiv
|
pedagoga
|
pedagogów
|
dativ
|
pedagogowi
|
pedagogom
|
akuzativ
|
pedagoga
|
pedagogów
|
instrumentál
|
pedagogiem
|
pedagogami
|
lokál
|
pedagogu
|
pedagogach
|
vokativ
|
pedagogu
|
pedagodzy
|
- pedagog
Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
pedagog
|
pedagozi
|
genitiv
|
pedagoga
|
pedagoga
|
dativ
|
pedagogu
|
pedagozima
|
akuzativ
|
pedagoga
|
pedagoge
|
instrumentál
|
pedagogom
|
pedagozima
|
lokál
|
pedagogu
|
pedagozima
|
vokativ
|
pedagože
|
pedagozi
|
- pedagog
Substantivum (i)
|
singulár
|
plurál
|
neurč.
|
urč.
|
neurč.
|
urč.
|
nominativ
|
pedagog
|
pedagogen
|
pedagoger
|
pedagogerna
|
genitiv
|
pedagogs
|
pedagogens
|
pedagogers
|
pedagogernas
|
- pedagog