češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [pɪnɟiːk]

děleníEditovat

  • pin-dík

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský životný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ pindík pindíci
genitiv pindíka pindíků
dativ pindíku / pindíkovi pindíkům
akuzativ pindíka pindíky
vokativ pindíku pindíci
lokál pindíku / pindíkovi pindících
instrumentál pindíkem pindíky

významEditovat

  1. (řidčeji, slangově, ve sportu) pěšec[1]
  2. (řidčeji, v obecném jazyce, hanlivě) člověk malého vzrůstu[1]
    • „Ten Jakub je pindík, má sotva metr sedmdesát.“
  3. (expresivně, zdrobněle) penis
    • „Dokážu si představit, že jako když ženy toužící po dítěti jezdí hladit pindíka soše ve Františkových Lázních, tak by lidé mohli přijíždět hladit stokorunu, kterou drží socha Franty Šišky zde v Dolní Lomné.“[2]

synonymaEditovat

  1. pinďour
  2. šulínek, lulínek, bimbásek

poznámkyEditovat

  1. 1,0 1,1 Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2013-08-17]. Heslo pinďour.
  2. Moravskoslezský Cimrman, Franta Šiška, má svou sochu. Odhalil ji Nohavica, 10. 7. 2011