pocházet

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔxaːzɛt]

dělení

• po-chá-zet

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	pocházím	pocházíš	pochází	pocházíme	pocházíte	pochází / pocházejí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	pocházej	pocházejme	pocházejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	pocházel	pocházela	pocházelo	pocházeli	pocházely	pocházela

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	pocházeje	pocházejíc	pocházejíce

význam

1. mít původ na určitém místě resp. v určité situaci
2. (zastarale) chodit střídavě různými směry

překlady

1. mít původ

   • angličtina: come (from), stem, originate, hail (from)
   • finština: olla kotoisin
   • francouzština: provenir
   • italština: provenire
   • němčina: herkommen, kommen, stammen
   • polština: pochodzić
   • slovenština: pochádzať
   • švédština: komma (från)
   • tagalština: taga
2. popocházet

   • angličtina: come and go
   • francouzština: aller et venir

synonyma

1. pramenit, vyplývat
2. popocházet

související

• pojít
• pochodit
• pochůzka

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-04-26]. Heslo pocházet.