pocit

čeština

výslovnost

IPA: [ˈpɔt͡sɪt]
pocit^{? • info}

dělení

po-cit

etymologie

Od českého pocítiti vycházejícího ze staročeského pocútiti (ve staročeštině byl pro pocit výraz počutie^[1]), odvozeného od cútiti. K němu existují ekvivalenty ve všech slovanských jazycích. Vykládá se mylnou dekompozicí z praslovanského *ot-jutiti (původně „octnout se ve stavu bdělém, být schopen vnímání“^[2]), což má podobný základ jako *jutro („jitro, doba procitnutí“).^[3]

podstatné jméno

rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	pocit	pocity
genitiv	pocitu	pocitů
dativ	pocitu	pocitům
akuzativ	pocit	pocity
vokativ	pocite	pocity
lokál	pocitu	pocitech
instrumentál	pocitem	pocity

význam

smyslový nebo duševní zážitek, popřípadě stav
- pocit chladu
- radostný pocit
uvědomění si něčeho
- pocit odpovědnosti

překlady

smyslový nebo citový zážitek, stav
- angličtina: feeling, sensation, sense
- francouzština: sensation ž, sentiment m
- latina: sēnsus m, dolor m, animī mōtus m, affectiō ž
- němčina: Gefühl ž, Empfindung ž
- polština: uczucie s
- ruština: ощущение s, чуство s
- slovenština: pocit m
uvědomění si něčeho
- angličtina: sense, hunch
- francouzština: sentiment m
- latina: cōnscientia ž
- němčina: Gefühl ž
- ruština: чувство s
- slovenština: pocit m, intuícia ž

synonyma

vjem, zážitek, dojem
vědomí, tušení, potucha, intuice

související

slovenština