Možná hledáte pozbýti.

čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈpozbɪciː]

dělení

editovat
  • po-z-by-tí

podstatné jméno

editovat
  • rod střední

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ pozbytí pozbytí
genitiv pozbytí pozbytí
dativ pozbytí pozbytím
akuzativ pozbytí pozbytí
vokativ pozbytí pozbytí
lokál pozbytí pozbytích
instrumentál pozbytím pozbytími

význam

editovat
  1. (knižně) jev spočívající v tom, že někdo něčeho pozbyl
    • Nekomunistické strany se na přechodnou dobu měly stát jeho součástí a vytvořit antitotalitní blok. OF navíc bylo nakloněno myšlence nechat velkou část vládních funkcí komunistům, aby jejich pozbytím nebyli vyvázáni ze zodpovědnosti. Komunisté se chtěli s představiteli opozice domluvit, svoji záchranu viděli v jednáních u kulatého stolu[1]
    • Tato opatření byla možná adekvátní pro zločin zrady a mohla být ospravedlněna jako prostředek k zajištění budoucí bezpečnosti státu. Jenže trest „pozbytí občanské cti“ šel mnohem dál. Bez „občanské cti“ nemohl dotyčný zastávat žádnou řídicí funkci, ať již ve veřejné instituci nebo v soukromém podniku či společenské organizaci[2]

překlady

editovat

synonyma

editovat
  1. ztráta

antonyma

editovat
  1. nabytí, získání, obdržení

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Kristina JAKUBCOVÁ: Sport a olympijské hnutí v zemích Visegrádu (Jejich vývoj a transformace v postkomunistické éře), Karolinum, Praha 2012 — cit. dle Korpus.cz
  2. Benjamin FROMMER: Národní očista (Retribuce v poválečném Československu), z angličtiny přeložil Jakub Rákosník, Academia, Praha 2010 — cit. dle Korpus.cz