predikát

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈprɛdɪkaːt]

dělení

• pre-di-kát

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	predikát	predikáty
genitiv	predikátu	predikátů
dativ	predikátu	predikátům
akuzativ	predikát	predikáty
vokativ	predikáte	predikáty
lokál	predikátě / predikátu	predikátech
instrumentál	predikátem	predikáty

význam

1. (v jazykovědě) základní větný člen vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost
2. přídomek

překlady

1. přísudek

   • angličtina: predicate
   • francouzština: prédicat m
   • italština: predicato m
   • němčina: Prädikat s, Satzaussage ž
   • nizozemština: predicaat s, gezegde s
2. přídomek

   • angličtina: title
   • němčina: Prädikat s
   • nizozemština: predicaat s

synonyma

1. přísudek
2. —

související

• predikativní
• predikátový
• predikce
• predikace
• predikativ
• predikativum