přísudek

čeština

výslovnost

• IPA: [pr̝̊iːsʊdɛk]

dělení

• pří-su-dek

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	přísudek	přísudky
genitiv	přísudku	přísudků
dativ	přísudku	přísudkům
akuzativ	přísudek	přísudky
vokativ	přísudku	přísudky
lokál	přísudku	přísudcích
instrumentál	přísudkem	přísudky

význam

1. (v jazykovědě) základní větný člen vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost
2. (v právu) náklady právního zastoupení při soudním řízení zahrnující soudní poplatek, odměnu advokáta a daň

překlady

1. větný člen

   • albánština: kallëzues m
   • angličtina: predicate
   • arabština: خَبَر m
   • arménština: ստորոգյալ
   • ázerbájdžánština: xəbər
   • běloruština: выказнік m
   • bulharština: сказуемо s
   • burjatština: хэлэгшэ
   • čínština: 谓语, 述语
   • dánština: prædikat s
   • esperanto: predikato
   • estonština: öeldis
   • finština: predikaatti
   • francouzština: prédicat m
   • gruzínština: შემასმენელი
   • hebrejština: נָשׂוּא m
   • interlingua: predicato
   • irština: faisnéis ž
   • islandština: umsögn ž, umsagnarliður m
   • japonština: 述語
   • jidiš: פּרעדיקאַט m
   • kantonština: 謂語, 述語
   • katalánština: predicat m
   • kazaština: баяндауыш
   • korejština: 술어
   • litevština: tarinys m
   • lotyština: izteicējs m
   • maďarština: állítmány
   • makedonština: прирок m
   • mongolština: өгүүлэхүүн
   • němčina: Prädikat s, Satzaussage ž
   • nizozemština: gezegde s
   • norština: predikat
   • perština: مسند, گزاره
   • polština: orzeczenie s, predykat m
   • portugalština: predicado m
   • rumunština: predicat s
   • ruština: сказуемое s, предикат‏‏‏‏ m
   • řečtina: κατηγόρημα s
   • slovenština: prísudok m
   • slovinština: povedek m
   • španělština: predicado m
   • švédština: predikat s
   • tagalština: panaguri
   • turečtina: yüklem
   • ukrajinština: присудок m
   • uzbečtina: kesim
   • vietnamština: vị ngữ, thuộc từ
2. —

související

• přísudkový
• přisoudit

externí odkazy

• Článek Přísudek ve Wikipedii