pronomen

čeština

výslovnost

• IPA: [prɔnɔːmɛn]

dělení

• pro-no-men

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	pronomen	pronomina
genitiv	pronomina	pronomin
dativ	pronominu	pronominům
akuzativ	pronomen	pronomina
vokativ	pronomen	pronomina
lokál	pronominu	pronominech
instrumentál	pronominem	pronominy

význam

1. (v jazykovědě) slovní druh, který ve výpovědi zastupuje podstatná nebo přídavná jména

překlady

1. • amharština: ተውላጠ፡ስም
   • arabština: ضَمِير
   • hebrejština: שֵׁם־גּוּף, כִּנּוּי m

synonyma

1. zájmeno

švédština

výslovnost

• IPA: [prɔˈnoːmən]

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	pronomen	pronomenet	pronomen	pronomenen
genitiv	pronomens	pronomenets	pronomens	pronomenens

význam

1. zájmeno

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-06-27]. Heslo pronomen.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2012-06-27]. Heslo pronomen.