psanec

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpsanɛt͡s]

dělení

• psa-nec

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	psanec	psanci
genitiv	psance	psanců
dativ	psanci / psancovi	psancům
akuzativ	psance	psance
vokativ	psanče	psanci
lokál	psanci / psancovi	psancích
instrumentál	psancem	psanci

význam

1. člověk vypovězený, pronásledovaný, příp. stojící mimo zákon
   • ve zlých pamětech (za)psaný, kdo se proti poctivosti něčeho zlého dopustil, Ros., hanebný, zhaněný, der Berüchtigte. P., zločinec na listech krajských popravců zapsaný (od toho jméno psanec), slul starým Čechům, kdo odsouzen byl pro vraždu, pro únos a jiné veliké zločiny nepostaviv se k soudu aneb skrývaje se před vykonáním nálezu trestu.
   • Již vzhůru, psanci této země, již vzhůru všichni, jež hlad zhnět.
   • Býval dobrým policistou, ale spáchal ten nejhorší hřích, protože svědčil proti zkorumpovaným kolegům. Snažili se ho zabít, místo toho zabili ženu, kterou miloval. Obviněn z vraždy nyní projíždí krajinou. Psanec, který loví psance. Lovec lidí. Odpadlík.

překlady

1. vypovězenec

   • angličtina: outlaw, outcast
   • francouzština: proscrit m
   • němčina: Geächtete m ž

synonyma

1. štvanec, vyobcovanec, proskribent

související

• psankyně
• psanecký
• psanectví
• psát
• psaní