Tak udělal ku př. z ramenní kosti, již náhodou našel, dláto, z koralů třelec (rašpli), z lastury nůž, pilník z kůže rybí.[2]
Myšlenka, že bude nucen celou noc v zimě prosedět v tmavém lese a poslouchat pouze vlky, ozvěnu a frkání hubené kobylky, počala geometra tak trýzniti, jakoby mu někdo jezdil po zádech studenou rašplí.[3]
Byly to následující věci: 1. bedna s hřeby a šrouby; 2. dvě sekery; 3. několik palic; 4. pila; 5. menší bedna obsahující hoblíky, kleště, nebozezy, dláta, pilníky a rašple;[4]
Počkej, řekl jsem si; a už jsem seděl a začal jsem svým nejúhlednějším písmem psát: Ty strašidlo poštmistrovské, ty nosatá fuchtle, ty kometo, ty treperendo zvědavá, ty zmije, ty rašple, ty ježibabo a tak dále, s úctou veškerou Jan Kubát.[5]
Kdyby aspoň taková vopice vypadala k světu, ale je to jako čáp, člověk nic jiného nevidí než ty haksny a vypadá to jako boží umučení, a ještě si taková stará rašple chce něco začínat s vojáky.[6]
↑TÖLGYESI, Tamás. Lexikální germanismy v dnešní češtině. [s.l.] : Filozofická fakulta Katolické univerzity Petra Pázmánye, 2009. Disertační práce. Dostupné online.