refléř
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈrɛ.flɛːr̝̊]
dělení
editovat- ref-léř
etymologie
editovatZ německého Refler téhož významu.[1] V němčině vzniklo ze substantiva Reffel, což je zdrobnělia z Reff (nůše). Tito obuvníci s povolením opravovat boty totiž nosili svoje nářadí s sebou na zádech.[2]
varianty
editovatpodstatné jméno
editovat- rod mužský životný
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | refléř | refléři |
genitiv | refléře | refléřů |
dativ | refléři / refléřovi | refléřům |
akuzativ | refléře | refléře |
vokativ | refléři | refléři |
lokál | refléři / refléřovi | refléřích |
instrumentál | refléřem | refléři |
význam
editovatpřeklady
editovat- švec opravující obnošené boty
- latina: renovator sotularium m
- němčina: Refler m
synonyma
editovat- (zastarale) příštipkář, flekýř, prták, vetešník,[3] švec vetešní
antonyma
editovatpoznámky
editovat- ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2021-01-12]. Heslo refléř.
- ↑ FAJKMAJER, Karl. Skizzen aus Alt-Wien. Wien und Leipzig : Verlag Von Gerlach Und Wiedling, 1914. 77 s. Dostupné online. Kapitola Die Refler, s. 20.
- ↑ 3,0 3,1 VORÁLKOVÁ, Monika. Vybrané české názvy řemeselse zaměřením na jejich etymologický původ. Brno, 2014 [cit. 2021-01-12]. 71 s. Magisterská. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Helena Karlíková. s. 22-23. . Dostupné online.