rikono

romština

výslovnost

• IPA: [rɪkɔnɔ]

dělení

• ri-ko-no

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	rikono	rikone
vokativ	rikoneja	rikonale
akuzativ	rikones	rikonen
dativ	rikoneske	rikonenge
lokativ	rikoneste	rikonende
instrumentál	rikoneha	rikonenca
ablativ	rikonestar	rikonendar
genitiv	rikoneskero rikoneskeri rikoneskere	rikonengero rikonengeri rikonengere

význam

1. pes
   • Joj sas bengestar, tradňa pre amende rikones. – Byla zlá, poštvala na nás psa.
2. (přeneseně) prevít, neřád

synonyma

1. rukono, (oblastně) džukel
2. beng, chinďalo

související

• rikoňi
• rikonalo
• rikoňaris

fráze a idiomy

• marďol sar koro rikono
• bokhalo sar koro rikono
• bokhalo sar duj rikone

přísloví, úsloví a pořekadla

• ma rugin andro rikono, te na džanes, andal savi dvora

přídavné jméno

skloňování

Číslo	singulár		plurál
Rod	mužský	ženský	mužský i ženský
nominativ	rikono	rikoňi	rikone
vokativ	rikoneja	rikoňije	rikoňale
akuzativ	rikones	rikoňa	rikoňen
nepřímý pád	rikone	rikoňa	rikone
dativ	rikoneske	rikoňake	rikoňenge
lokativ	rikoneste	rikoňate	rikoňende
instrumentál	rikoneha	rikoňaha	rikoňenca
ablativ	rikonestar	rikoňatar	rikoňendar
genitiv	rikoneskero	rikoňakero	rikoňengero

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	rikono
komparativ	rikoneder
superlativ	jekhrikoneder najrikoneder nekrikoneder lekrikoneder

význam

1. zlý, krutý
2. zlobivý

synonyma

1. beng, rukono, rosno, phuj, nafel, plano, rosnophuj, džungalo, nalačho, bilačho
2. rukono, beng

antonyma

1. lačho, lačhejileskero, (oblastně) dženeskero, valošno, valušno
2. lačho

související

• rikoňaris
• rikoňiben