čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • sil-ni-ce

etymologie

editovat

Poprvé doloženo v zápisu z roku 1389. Vzniklo zkrácením staršího spojení „silná cesta“; zde význam adjektiva silný není zcela zřejmý. Mohlo se jednat o cestu lépe zpevněnou, nebo o cestu více používanou (srovnej tehdejší význam síla — množství).[1]

varianty

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ silnice silnice
genitiv silnice silnic
dativ silnici silnicím
akuzativ silnici silnice
vokativ silnice silnice
lokál silnici silnicích
instrumentál silnicí silnicemi

význam

editovat
  1. pozemní komunikace se zpevněným povrchem určená pro automobilovou dopravu
    • Provoz na silnici byl tak hustý, že se vytvořila zácpa.

synonyma

editovat
  1. cesta; (nářečně) hradská, hučnice, šoseja, císarka, valcůvka[2]

překlady

editovat
  1. pozemní komunikace

související

editovat

poznámky

editovat
  1. K. Š.. Silnice. Naše řeč, 1920, roč. 4, čís. 3, s. 152–157. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. Český jazykový atlas. Díl 2. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0574-9. Heslo „silnice“, s. 328–331.

externí odkazy

editovat