češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • sil-ni-ce

etymologieEditovat

Poprvé doloženo v zápisu z roku 1389. Vzniklo zkrácením staršího spojení „silná cesta“; zde význam adjektiva silný není zcela zřejmý. Mohlo se jednat o cestu lépe zpevněnou, nebo o cestu více používanou (srovnej tehdejší význam síla — množství).[1]

podstatné jménoEditovat

  • rod ženský

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ silnice silnice
genitiv silnice silnic
dativ silnici silnicím
akuzativ silnici silnice
vokativ silnice silnice
lokál silnici silnicích
instrumentál silnicí silnicemi

významEditovat

  1. pozemní komunikace se zpevněným povrchem určená pro automobilovou dopravu
    • Provoz na silnici byl tak hustý, že se vytvořila zácpa.

překladyEditovat

  1. pozemní komunikace

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2013-06-12]. Heslo silnice.
  1. K. Š.. Silnice. Naše řeč, 1920, roč. 4, čís. 3, s. 152–157. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

externí odkazyEditovat

  •   Encyklopedický článek Silnice ve Wikipedii