silnice

čeština

výslovnost

• IPA: [sɪlɲɪt͡sɛ]
•  silnice^{? • info}

dělení

• sil-ni-ce

etymologie

Poprvé doloženo v zápisu z roku 1389. Vzniklo zkrácením staršího spojení „silná cesta“; zde význam adjektiva silný není zcela zřejmý. Mohlo se jednat o cestu lépe zpevněnou, nebo o cestu více používanou (srovnej tehdejší význam síla — množství).

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	silnice	silnice
genitiv	silnice	silnic
dativ	silnici	silnicím
akuzativ	silnici	silnice
vokativ	silnice	silnice
lokál	silnici	silnicích
instrumentál	silnicí	silnicemi

význam

1. pozemní komunikace se zpevněným povrchem určená pro automobilovou dopravu
   • Provoz na silnici byl tak hustý, že se vytvořila zácpa.

překlady

1. pozemní komunikace

   • angličtina: road
   • dánština: vej c
   • esperanto: vojo
   • finština: tie
   • francouzština: route ž
   • hornolužická srbština: dróha ž
   • italština: strada ž
   • japonština: 道路
   • němčina: Straße ž
   • polština: droga ž
   • ruština: дорога ž
   • řečtina: δρόμος m
   • slovenština: hradská ž
   • španělština: carretera ž

související

• silniční
• silnička
• silničář

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2013-06-12]. Heslo silnice.

externí odkazy

• Encyklopedický článek Silnice ve Wikipedii