Kuše neb samostříl, střelba druhdy užívaná, od vynalezení prachu však ponenáhlu z obyčeje vyšlá, luk na soše upevněný, který se napínadlem natahoval a přidělaným k soše jazýčkem spouštěl.[3]
↑HÁJEK, Václav a kolektiv. Lidová stavení: opravy a úpravy. Praha : GRADA Publishing, 2001, dotisk 2003. 172 s. ISBN80-247-9054-8. Kapitola Slovníček odborných výrazů, s. 157.