staroangličtina

čeština

výslovnost

• IPA: [staroaŋglɪt͡ʃcɪna]

dělení

• sta-ro-ang-lič-ti-na

etymologie

• Ze slovního spojení stará angličtina, konstrukcí staro- + angličtina.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	staroangličtina	staroangličtiny
genitiv	staroangličtiny	staroangličtin
dativ	staroangličtině	staroangličtinám
akuzativ	staroangličtinu	staroangličtiny
vokativ	staroangličtino	staroangličtiny
lokál	staroangličtině	staroangličtinách
instrumentál	staroangličtinou	staroangličtinami

význam

1. jazyk užívaný v Anglii a na jihu Skotska v 5. až 12. století

překlady

1. jazyk

   • amharština: ጥንታዊ እንግሊዝኛ
   • angličtina: Old English
   • arabština: إنجليزية عتيقة
   • bulharština: староанглийски език m
   • čínština: 古英语
   • hebrejština: אַנְגְּלִית עַתִּיקָה
   • irština: Sean-Bhéarla m
   • japonština: 古英語
   • makedonština: староанглиски јазик m
   • perština: انگلیسی قدیم
   • ruština: древнеанглийский язык m
   • řečtina: αρχαία αγγλική γλώσσα
   • staroangličtina: Englisc sprǣc

synonyma

1. stará angličtina, anglosaština

související

• staroanglicky
• staroanglický

externí odkazy

• Článek Staroangličtina ve Wikipedii