čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈstopkoˌviːtrʊˌsɛː]

dělení

editovat
  • stop-ko-vý-tru-sý

etymologie

editovat

Spojením podstatných jmen stopka a výtrus a koncovky .

varianty

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský
  • zpodstatněné přídavné jméno
  • pomnožné

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ stopkovýtrusé
genitiv stopkovýtrusých
dativ stopkovýtrusým
akuzativ stopkovýtrusé
vokativ stopkovýtrusé
lokál stopkovýtrusých
instrumentál stopkovýtrusými

význam

editovat
  1. (v mykologii) kmen hub vytvářejících výtrusy na krátkých stopečkách, tzv. sterigmatech
    • Mykorhizní houby izolované z kořenů orchidejí patří převážně mezi stopkovýtrusé (Basidiomycetes).[2]

překlady

editovat

synonyma

editovat

antonyma

editovat

přídavné jméno

editovat

význam

editovat
  1. akuzativ plurálu přídavného jména stopkovýtrusý v mužském rodě životném
    • Přestože hlavním předmětem výzkumu byly houby vřeckovýtrusé, zahrnuli jsme do vzorku i některé stopkovýtrusé zástupce.
  2. akuzativ a vokativ plurálu přídavného jména stopkovýtrusý v mužském rodě neživotném
    • Studovali jsme některé stopkovýtrusé lišejníky.
  3. genitiv, dativ a lokál singuláru a nominativ a akuzativ plurálu přídavného jména stopkovýtrusý v ženském rodě
    • Mnohé stopkovýtrusé houby tvoří mykorhizovou vazbu s různými dřevinami…[3]
  4. nominativ, akuzativ a vokativ singuláru přídavného jména stopkovýtrusý ve středním rodě

slovní spojení

editovat

poznámky

editovat
  1. KONEČNÁ, H.. Vřeckovýtrusý či vřeckovýtrusný?. Naše řeč, 2003, roč. 86, čís. 5. Dostupné online.
  2. Mykorhiza. Botanický ústav AV ČR, [cit. 2015-06-15]. Dostupné online.
  3. HAGARA, Ladislav. Ottova encyklopedie hub. Praha : Ottovo nakladatelství, 2015. ISBN 978-80-7451-407-4. Kapitola Kmen stopkovýtrusé houby (Basidiomycota), s. 135.

externí odkazy

editovat