čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • stop-ka

podstatné jméno (1)

editovat
  • rod ženský

etymologie

editovat

Ve významu „část plodu nebo květu rostliny, jímž na ni přirůstají“ lze najít jen v češtině. Z ostatních slovanských jazyků je možné jen srovnání s ruským стёбка (stëbka, „prut“), což by otvíralo souvislost se stéblo.[1]

varianty

editovat

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ stopka stopky
genitiv stopky stopek
dativ stopce stopkám
akuzativ stopku stopky
vokativ stopko stopky
lokál stopce stopkách
instrumentál stopkou stopkami

význam

editovat
  1. část plodu nebo květu rostliny, jímž přirůstají na rostlinu
    • Třešně se musí trhat se stopkami.
  2. část, součást něčeho připomínající rostlinnou stopku [1][2]
    • Použijeme vrták s dlouhou stopkou.
    • Mezi oběma je zřetelný zářez; spojení je často stopkaté (stopka může být 2členná).

související

editovat

fráze a idiomy

editovat

podstatné jméno (2)

editovat
  • rod ženský

etymologie

editovat

Z anglického slova stop („stůj, stát, zastávka“, doloženo z roku 1483), které jako sloveso (to) stop znamená „zastavit, zabránit, ucpat“. Staroanglický tvar -stoppian (nacházející se např. ve forstoppian „zacpat, potlačit, zadusit“) byl přes středodolnoněmecké stoppen, starohornoněmecké stopfon (nyní německé stopfen s významem „ucpat, cpát“) vypůjčen z vulgárnělatinského *stuppāre („ucpat koudelí“), vycházejícího z latinského stuppa („koudel“)[3], a to zase z řeckého tvaru στύππη (stýppē).[4]

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ stopka stopky
genitiv stopky stopek
dativ stopce stopkám
akuzativ stopku stopky
vokativ stopko stopky
lokál stopce stopkách
instrumentál stopkou stopkami

význam

editovat
  1. (v motorismu) brzdové světlo na zadní straně vozidla[5]
  2. dopravní značkaStůj, dej přednost v jízdě[5]
    • Automobil zastavil na stopce.
  3. (přeneseně) konec, ukončení, uzavření něčeho
    • Agrofert dostal z EU už 5 miliard. Europoslanci chystají Babišovi stopku.[6]

synonyma

editovat
  1. stoplampa

podstatné jméno (3)

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ stopka stopky
genitiv stopky stopek
dativ stopce stopkám
akuzativ stopku stopky
vokativ stopko stopky
lokál stopce stopkách
instrumentál stopkou stopkami

význam

editovat
  1. druh sklenky na likéry[7]

synonyma

editovat
  1. stupka

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „stopka“, s. 604.
  2. HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého. Díl 3, R–U. První vydání. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1966. Heslo „stopka I“, s. 551.
  3. HARPER, Douglas. Online Etymology Dictionary. [Cit. 2013-12-29]. Heslo stop. (anglicky)
  4. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „stop“, s. 604.
  5. 5,0 5,1 Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Díl II., L–Ž. Praha : Academia, 1995. ISBN 80-200-0524-2. Heslo „stopka“, s. 713.
  6. https://www.respekt.cz/politika/agrofert-dostal-z-eu-uz-pres-pet-miliard-europoslanci-chystaji-babisovi-stopku
  7. HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého. Díl 3, R–U. První vydání. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1966. Heslo „stopka III, stupka“, s. 551.

externí odkazy

editovat
  •   Článek stopka ve Wikipedii