češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • stop-ka

podstatné jméno (1)Editovat

  • rod ženský

etymologieEditovat

Ve významu „část plodu nebo květu rostliny, jímž na ni přirůstají“ lze najít jen v češtině. Z ostatních slovanských jazyků je možné jen srovnání s ruským стёбка (stëbka, „prut“), což by otvíralo souvislost se stéblo.[1]

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ stopka stopky
genitiv stopky stopek
dativ stopce stopkám
akuzativ stopku stopky
vokativ stopko stopky
lokál stopce stopkách
instrumentál stopkou stopkami

významEditovat

  1. část plodu nebo květu rostliny, jímž přirůstají na rostlinu
    • Třešně se musí trhat se stopkami.
  2. část, součást něčeho připomínající rostlinnou stopku [1][2]
    • Použijeme vrták s dlouhou stopkou.
    • Mezi oběma je zřetelný zářez; spojení je často stopkaté (stopka může být 2členná).

souvisejícíEditovat

fráze a idiomyEditovat

podstatné jméno (2)Editovat

  • rod ženský

etymologieEditovat

Z anglického slova stop („stůj, stát, zastávka“, doloženo z roku 1483), které jako sloveso (to) stop znamená „zastavit, zabránit, ucpat“. Staroanglický tvar -stoppian (nacházející se např. ve forstoppian „zacpat, potlačit, zadusit“) byl přes středodolnoněmecké stoppen, starohornoněmecké stopfon (nyní německé stopfen s významem „ucpat, cpát“) vypůjčen z vulgárnělatinského *stuppāre („ucpat koudelí“), vycházejícího z latinského stuppa („koudel“)[3], a to zase z řeckého tvaru στύππη (stýppē).[4]

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ stopka stopky
genitiv stopky stopek
dativ stopce stopkám
akuzativ stopku stopky
vokativ stopko stopky
lokál stopce stopkách
instrumentál stopkou stopkami

významEditovat

  1. (v motorismu) brzdové světlo na zadní straně vozidla[5]
  2. dopravní značkaStůj, dej přednost v jízdě[5]
    • Automobil zastavil na stopce.
  3. (přeneseně) konec, ukončení, uzavření něčeho
    • Agrofert dostal z EU už 5 miliard. Europoslanci chystají Babišovi stopku.[6]

synonymaEditovat

  1. stoplampa

podstatné jméno (3)Editovat

  • rod ženský

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ stopka stopky
genitiv stopky stopek
dativ stopce stopkám
akuzativ stopku stopky
vokativ stopko stopky
lokál stopce stopkách
instrumentál stopkou stopkami

významEditovat

  1. druh sklenky na likéry[7]

synonymaEditovat

  1. stupka

poznámkyEditovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „stopka“, s. 604.
  2. HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého. Díl 3, R–U. První vydání. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1966. Heslo „stopka I“, s. 551.
  3. HARPER, Douglas. Online Etymology Dictionary [online]. [Cit. 2013-12-29]. Heslo stop. Dostupné online. (anglicky)
  4. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „stop“, s. 604.
  5. 5,0 5,1 Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Díl II., L–Ž. Praha : Academia, 1995. ISBN 80-200-0524-2. Heslo „stopka“, s. 713.
  6. https://www.respekt.cz/politika/agrofert-dostal-z-eu-uz-pres-pet-miliard-europoslanci-chystaji-babisovi-stopku
  7. HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého. Díl 3, R–U. První vydání. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1966. Heslo „stopka III, stupka“, s. 551.

externí odkazyEditovat

  •   Encyklopedický článek stopka ve Wikipedii