Wikislovník

stopka

čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • stop-ka

podstatné jméno (1) editovat

  • rod ženský

etymologie editovat

Ve významu „část plodu nebo květu rostliny, jímž na ni přirůstají“ lze najít jen v češtině. Z ostatních slovanských jazyků je možné jen srovnání s ruským стёбка (stëbka, „prut“), což by otvíralo souvislost se stéblo.[1]

varianty editovat

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ stopka stopky
genitiv stopky stopek
dativ stopce stopkám
akuzativ stopku stopky
vokativ stopko stopky
lokál stopce stopkách
instrumentál stopkou stopkami

význam editovat

  1. část plodu nebo květu rostliny, jímž přirůstají na rostlinu
    • Třešně se musí trhat se stopkami.
  2. část, součást něčeho připomínající rostlinnou stopku [1][2]
    • Použijeme vrták s dlouhou stopkou.
    • Mezi oběma je zřetelný zářez; spojení je často stopkaté (stopka může být 2členná).

související editovat

fráze a idiomy editovat

podstatné jméno (2) editovat

  • rod ženský

etymologie editovat

Z anglického slova stop („stůj, stát, zastávka“, doloženo z roku 1483), které jako sloveso (to) stop znamená „zastavit, zabránit, ucpat“. Staroanglický tvar -stoppian (nacházející se např. ve forstoppian „zacpat, potlačit, zadusit“) byl přes středodolnoněmecké stoppen, starohornoněmecké stopfon (nyní německé stopfen s významem „ucpat, cpát“) vypůjčen z vulgárnělatinského *stuppāre („ucpat koudelí“), vycházejícího z latinského stuppa („koudel“)[3], a to zase z řeckého tvaru στύππη (stýppē).[4]

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ stopka stopky
genitiv stopky stopek
dativ stopce stopkám
akuzativ stopku stopky
vokativ stopko stopky
lokál stopce stopkách
instrumentál stopkou stopkami

význam editovat

  1. (v motorismu) brzdové světlo na zadní straně vozidla[5]
  2. dopravní značka „Stůj, dej přednost v jízdě“[5]
    • Automobil zastavil na stopce.
  3. (přeneseně) konec, ukončení, uzavření něčeho
    • Agrofert dostal z EU už 5 miliard. Europoslanci chystají Babišovi stopku.[6]

synonyma editovat

  1. stoplampa
  2. —
  3. —

podstatné jméno (3) editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ stopka stopky
genitiv stopky stopek
dativ stopce stopkám
akuzativ stopku stopky
vokativ stopko stopky
lokál stopce stopkách
instrumentál stopkou stopkami

význam editovat

  1. druh sklenky na likéry[7]

synonyma editovat

  1. stupka

poznámky editovat

  1. ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „stopka“, s. 604.
  2. ↑ HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého. Díl 3, R–U. První vydání. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1966. Heslo „stopka I“, s. 551.
  3. ↑ HARPER, Douglas. Online Etymology Dictionary. [Cit. 2013-12-29]. Heslo stop. (anglicky)
  4. ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „stop“, s. 604.
  5. ↑ 5,0 5,1 Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Díl II., L–Ž. Praha : Academia, 1995. ISBN 80-200-0524-2. Heslo „stopka“, s. 713.
  6. ↑ https://www.respekt.cz/politika/agrofert-dostal-z-eu-uz-pres-pet-miliard-europoslanci-chystaji-babisovi-stopku
  7. ↑ HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého. Díl 3, R–U. První vydání. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1966. Heslo „stopka III, stupka“, s. 551.

externí odkazy editovat

  •   Článek stopka ve Wikipedii
Citováno z „https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=stopka&oldid=1288420“