tříštit

čeština

výslovnost

• IPA: [tr̝̊iːʃcɪt]

dělení

• tří-š-tit

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	tříštím	tříštíš	tříští	tříštíme	tříštíte	tříští

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	tříšti	tříštěme	tříštěte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	tříštil	tříštila	tříštilo	tříštili	tříštily	tříštila
trpné	tříštěn	tříštěna	tříštěno	tříštěni	tříštěny	tříštěna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	tříště	tříštíc	tříštíce
minulý	tříštiv	tříštivši	tříštivše

význam

1. působit úderem nebo sérií úderů, že se něco rozpadne, rozpadá na spoustu malých částí

překlady

1. působit, že se něco rozpadne

   • angličtina: smash, shatter
   • němčina: zersplittern
   • ruština: дробить

synonyma

1. (částečně) rozbíjet, drtit

související

• tříšť
• roztříštit
• tříštit se, roztříštit se
• tříštivý
• roztříštěný
• třískat
• třesknout
• třeštit
• třesk
• roztříštěně
• roztříštěnost
• tříštivost, tříštivě

externí odkazy

• Google Books. Vyhledávání výrazu "tříštit" pro češtinu.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957. Heslo tříštit.
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo tříštit.
• Wikizdroje. Vyhledávání výrazu "tříštit".
• Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v12, heslo tříštit (nutno zadat ručně). Dále report Slovo v kostce.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957. Heslo tříštit.