rozbíjet

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ˈrɔzbiːjɛt]

děleníEditovat

  • roz-bí-jet

slovesoEditovat

  • nedokonavé
  • tranzitivní
  • k dokonavému rozbít

časováníEditovat

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas rozbíjím rozbíjíš rozbíjí rozbíjíme rozbíjíte rozbíjejí
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
rozbíjej rozbíjejme rozbíjejte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné rozbíjel rozbíjela rozbíjelo rozbíjeli rozbíjely rozbíjela
Trpné rozbíjen rozbíjena rozbíjeno rozbíjeni rozbíjeny rozbíjena
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný rozbíjeje rozbíjejíc rozbíjejíce

významEditovat

  1. více údery rušit celistvost pevného předmětu tak, že se rozpadne na dva či více kusů, které není snadné složit opět do původního stavu
    • Aby pronikli k trubkám kanalizace, pracovníci nejdříve dobrou hodinu rozbíjeli asfalt.
    • Nerozbíjej to prasátko, vždyť můžeme použít tátovu kreditku.
  2. poškozovat něco (např. neodbornou manipulací) tak, že to přestane fungovat
    • V první polovině devatenáctého století protestovali někteří dělníci tím, že schválně rozbíjeli stroje.

překladyEditovat

  1. rušit celistvost

synonymaEditovat

  1. (v obecném jazyce, expresivně) rozmlacovat

souvisejícíEditovat