latina editovat

podstatné jméno editovat

  • rod střední (neutrum)
  • 2. deklinace (o-kmeny)

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ testāmentum testāmenta
genitiv testāmentī testāmentōrum
dativ testāmentō testāmentīs
akuzativ testāmentum testāmenta
vokativ testāmentum testāmenta
ablativ testāmentō testāmentīs

význam editovat

  1. závěť, kšaft, testament
    • Hinc sicae, hinc venena, hinc falsa testamenta nascuntur – odtud pak se rodí úkladné vraždy nožem i jedem, odtud pochází falšování závětí[1]
  2. smlouva, dohoda, úmluva
    • qui dicebas in corde tuo „in caelum conscendam, super astra Dei exaltabo solium meum, sedebo in monte testamenti in lateribus aquilonis..“ – A v srdci sis říkal: „Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání na nejzazším Severu...“[2]
    • et David et omnis domus Israhel ducebant arcam testamenti Domini in iubilo et in clangore bucinae – David a všechen izraelský dům vystupovali s Hospodinovu schránou <úmluvy>, za ryčného troubení polnic.[3]
  3. jedna ze dvou základních částí Bible, „zákon, smlouva“
    • Vetus Testamentum – Starý Zákon
    • hic est enim sanguis meus novi testamenti qui pro multis effunditur in remissionem peccatorum – toto je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé na odpuštění hříchů.[4]

související editovat

poznámky editovat

  1. M. T. Cicero, De officiis, kniha 3., kapit. 8, paragraf 36
  2. Starý zákon, Izajáš 14, 15
  3. Starý zákon, Druhá Samuelova, kapit.6, verš 15
  4. Nový zákon, Matoušovo evangelium, kapit. 28, v. 26