bible

Možná hledáte Bible.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈbɪblɛ]

dělení

• bib-le

etymologie

Nejstarší známé židovské pojmenování jejich svatých knih, známé již z knihy Daniel pravděpodobně z 2. stol. př. n. l., bylo hebrejské הַסְּפַּרִים („ty knihy“). Řecky mluvící Židé to do svého jazyka přeložili jako τἁ βιβλία; tento výraz je doložen z roku 223 př. n. l. Starořecké slovo βιβλίον, s významem „papír, svitek“, je deminutivem slova βίβλος — „egyptský papyrus“, jehož název mohl být odvozen od jména fénického přístavu Byblos (v dnešním Libanonu), odkud se papyrus vyvážel do Řecka; případně slovo mohlo pocházet z jiného egyptského kořene. Do češtiny se slovo dostalo přes latinské biblia (knihy).

varianty

• (archaicky) biblí

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	bible	bible
genitiv	bible	biblí
dativ	bibli	biblím
akuzativ	bibli	bible
vokativ	bible	bible
lokál	bibli	biblích
instrumentál	biblí	biblemi

význam

1. základní kniha křesťanství a jiných monoteistických náboženství
2. (přeneseně) kniha nebo osoba považovaná za autoritu daného oboru
   • Darwinova kniha O původu druhů se stala biblí evoluční teorie.
3. (expresivně) objemná kniha

překlady

1. základní kniha křesťanství

   • angličtina: Bible
   • finština: Raamattu
   • francouzština: Bible ž
   • italština: Bibbia ž
   • latina: biblia ž
   • němčina: Bibel ž
   • slovenština: Biblia ž
   • španělština: Biblia ž
2. autorita v oboru

   • angličtina: bible
   • francouzština: bible ž
3. —

synonyma

1. kniha knih, Bible, Písmo svaté, Písmo, kánon
2. —
3. (v obecném jazyce) bichle

antonyma

1. apokryfy
2. –
3. brožurka, spisek

související

• Bible
• biblický
• bibličtina
• bibliofil
• bibliotéka

slovní spojení

• hebrejská bible
• Kralická bible

francouzština

výslovnost

• IPA: ['bibl]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	bible	bibles

význam

1. bible

související

• Bible
• biblique

externí odkazy

• Článek Bible ve Wikipedii