trapitel

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈtrapɪtɛl]

dělení

• tra-pi-tel

podstatné jméno

• rod mužský životný
• činitelské

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	trapitel	trapitelé
genitiv	trapitele	trapitelů
dativ	trapiteli / trapitelovi	trapitelům
akuzativ	trapitele	trapitele
vokativ	trapiteli	trapitelé
lokál	trapiteli / trapitelovi	trapitelích
instrumentál	trapitelem	trapiteli

význam

1. (zastarale, zřídka) někdo, kdo sužuje, trápí
   • Příkladové to ukazují: Kain 1.1 před domácím trapitelem, svědomím zlým, kam ujíti nevěda, zoufal sobě.

překlady

1. ten, kdo sužuje

   • angličtina: tormentor

synonyma

1. trapič, sužovatel

antonyma

1. trpitel

související

• trápit
• trapič
• trapný
• trpitel
• trpět