Drží-li se peří takové proti světlu, vypadá jinak nežli ve světle odraženém. Příčina leží v jemné tkani mikroskopicky malých buněk, jejichž stěny jsou nesmírně jemně ryhovány (arara, trupial, tukan a j.).[1]
Ještě den před narozeninami Karin jsem běhal po Mnichově a žebral o osvícení. Až jsem se ocitl v jednom vetešnictví nedaleko Marienplatzu. Nemáte něco neobyčejného, co bych mohl darovat ženě z Dolního Bavorska k narozeninám? zeptal jsem se majitele. Beze slov přede mne postavil tukana z porcelánu. Toho ptáka se žlutým zobákem, který je větší než sám pták. Mám čtyři, řekl. Zvedl významně obočí a nechal vypochodovat tři další porcelánové tukany. Každý tukan házel jinou pózu, ale jinak byli stejně velcí a zbarvení. Koupil jsem všechny. Mohl jsem Karin přepadnout se čtyřmi tukany...[2]