Nebo to pro něho znamenalo další vhodnou příležitost? Možnost mě ponížit, či spíše zranit, protože věděl, jak moc mi na tom záleží? Velmi dobře věděl, že jsem typ člověka, který nedokáže jíst bez ubrousku, zatímco on tahal kuřecí křidélka rovnou z trouby a pak si utíral mastné ruce o džíny, nebo – chtěl - li mě skutečně naštvat – o křeslo.[1]
