václavka

čeština

výslovnost

• IPA: [vaːt͡slafka]

dělení

• vác-lav-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	václavka	václavky
genitiv	václavky	václavek
dativ	václavce	václavkám
akuzativ	václavku	václavky
vokativ	václavko	václavky
lokál	václavce	václavkách
instrumentál	václavkou	václavkami

význam

1. rod hub z řádu pečárkotvaré

slovní spojení

• václavka smrková
• václavka tmavá